Společnost s ručením omezeným i akciová společnost patří mezi kapitálové obchodní společnosti upravené zákonem č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích. V obou případech je majetek společnosti oddělen od majetku jejích vlastníků a na úrovni samotné společnosti se jejich základní daňový režim neliší.
Rozdíly jsou především ve výši základního kapitálu, způsobu řízení, převodu vlastnictví a množství administrativních povinností. Pro většinu menších a středních podniků je praktičtější s. r. o. Akciová společnost začíná dávat větší smysl ve chvíli, kdy firma potřebuje propracovanější vlastnickou strukturu, přibírá investory, pracuje s různými druhy akcií nebo se připravuje na vstup na kapitálový trh.
Co mají společnost s ručením omezeným a akciová společnost společného
Obě společnosti jsou samostatnými právnickými osobami a za své dluhy odpovídají svým majetkem. Výše základního kapitálu sama o sobě proto není zárukou toho, že firma bude schopna své závazky splácet. Při posuzování její finanční situace mají větší význam například účetní výkazy, vlastní kapitál, zadlužení, hospodářské výsledky a peněžní toky.
Podobný je také základní daňový a účetní režim. S. r. o. i a. s. jsou poplatníky daně z příjmů právnických osob, vedou účetnictví, sestavují účetní závěrku a vztahují se na ně povinnosti spojené se zveřejňováním účetních dokumentů ve sbírce listin. Obě společnosti mají rovněž datovou schránku a podléhají pravidlům evidence skutečných majitelů.
Obě právní formy může založit jediná osoba a zákon nestanoví maximální počet jejich vlastníků.
Rozdíl je naopak v tom, jak je vlastnická účast zachycena. U akciové společnosti je základní kapitál rozvržen na akcie. U s. r. o. vlastní společník podíl. Pokud to umožňuje společenská smlouva a jsou splněny zákonné podmínky, může být tento podíl představován také kmenovým listem.
Základní kapitál a vklady společníků
Jedním z nejviditelnějších rozdílů je minimální základní kapitál.
U společnosti s ručením omezeným činí minimální výše vkladu 1 Kč, neurčí-li společenská smlouva částku vyšší. Zákon tedy umožňuje založit jednočlennou s. r. o. se základním kapitálem jedné koruny.
Akciová společnost musí mít základní kapitál alespoň 2 000 000 Kč. Pokud podle zvláštního zákona vede účetnictví v eurech, může základní kapitál vyjádřit také v eurech a jeho minimální výše je v takovém případě 80 000 EUR.
Kolik musíte splatit před zápisem společnosti
Ani u jedné právní formy nemusí být při založení vždy splacen celý základní kapitál.
U s. r. o. se před podáním návrhu na zápis společnosti do obchodního rejstříku splatí celé vkladové ážio a nejméně 30 % každého peněžitého vkladu. Zbývající část musí společník splatit ve lhůtě určené společenskou smlouvou, nejpozději do pěti let od vzniku společnosti.
U akciové společnosti musí každý zakladatel nejpozději do podání návrhu na zápis společnosti do obchodního rejstříku splatit celé případné emisní ážio a v souhrnu alespoň 30 % jmenovité hodnoty jím upsaných akcií. Zbývající emisní kurs musí být splacen ve lhůtě určené stanovami, nejpozději do jednoho roku od vzniku společnosti.
Nepeněžité vklady se přitom u obou právních forem vnášejí v plném rozsahu před vznikem společnosti. Pravidlo o třicetiprocentním splacení se tedy týká pouze vkladů peněžitých.
Praktickou výhodu má s. r. o. při splácení menších peněžitých vkladů. Nepřesáhne-li souhrn všech peněžitých vkladů 20 000 Kč, lze je splatit i jinak než na zvláštní účet u banky. U akciové společnosti se peněžité vklady splácejí na zvláštní bankovní účet zřízený správcem vkladů.
Ručení za dluhy společnosti
Právě ručení bývá jedním z hlavních důvodů, proč podnikatelé volí obchodní společnost místo podnikání jako OSVČ. Je však důležité rozlišovat mezi odpovědností samotné společnosti a ručením jejích vlastníků.
Společnost s ručením omezeným odpovídá za své dluhy celým svým majetkem. Její společníci za dluhy společnosti ručí společně a nerozdílně do výše, v jaké nesplnili své vkladové povinnosti podle stavu zapsaného v obchodním rejstříku v době, kdy je věřitel vyzval k plnění. Po úplném splacení vkladových povinností a odpovídajícím zápisu do obchodního rejstříku toto zákonné ručení společníků zpravidla odpadá.
Akcionář za dluhy akciové společnosti neručí. Jako vlastník však samozřejmě nese ekonomické riziko své investice a musí splnit vkladovou povinnost spojenou s upsanými akciemi.
Ani jedna právní forma ale neposkytuje absolutní ochranu osobního majetku lidem, kteří společnost řídí. Jednatelé, členové představenstva i členové správní rady musí při výkonu funkce jednat s péčí řádného hospodáře. Pokud tuto povinnost poruší, může jim vzniknout povinnost nahradit společnosti způsobenou újmu a za zákonem stanovených podmínek mohou nést i další osobní majetkové následky.
Jak se s. r. o. a a. s. zakládají
Základní postup je podobný. Je třeba připravit zakladatelské právní jednání ve formě notářského zápisu, vyřešit sídlo společnosti, případné podnikatelské oprávnění, vklady a osoby v orgánech společnosti a následně společnost zapsat do obchodního rejstříku.
Rozdíl spočívá hlavně v množství záležitostí, které je nutné vyřídit již při založení.
Zakladatelské dokumenty s. r. o.
Společnost s ručením omezeným se zakládá společenskou smlouvou. Má-li jediného zakladatele, zakládá se zakladatelskou listinou.
Zakladatelské právní jednání obsahuje zejména obchodní firmu a předmět podnikání nebo činnosti společnosti, určení společníků, výši jejich vkladů, výši základního kapitálu a údaje o jednatelích a způsobu zastupování společnosti.
Pro jednodušší společnosti lze využít také vzor společenské smlouvy zveřejněný Ministerstvem spravedlnosti. Pokud však potřebujete upravit vztahy mezi společníky podrobněji, zavést různé druhy podílů, zvláštní pravidla hlasování nebo například omezení převoditelnosti, bývá vhodnější individuálně připravené znění.
Stanovy akciové společnosti
Akciová společnost se zakládá přijetím stanov. Zakladatelem je ten, kdo stanovy přijal a podílí se na úpisu akcií.
Stanovy jsou zpravidla podrobnější než společenská smlouva jednoduché s. r. o. Musí řešit mimo jiné výši základního kapitálu, počet a podobu akcií, jejich jmenovitou hodnotu nebo údaj o kusových akciích, případné druhy akcií a práva s nimi spojená, počet hlasů a zvolený systém vnitřní struktury společnosti.
Při založení je potřeba upravit také údaje o upisovaných akciích, emisním kursu, splacení základního kapitálu, správci vkladů a prvních členech volených orgánů.
Vyšší náročnost založení a. s. tedy není dána jen požadavkem na větší základní kapitál. Už na začátku je potřeba promyslet vlastnickou strukturu a způsob řízení společnosti.
Kolik stojí založení s. r. o. a a. s.
Část nákladů na založení společnosti vychází přímo z právních předpisů. Odměnu za notářské úkony upravuje vyhláška č. 196/2001 Sb., notářský tarif, soudní poplatky pak zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Všechny níže uvedené notářské odměny jsou uvedeny bez DPH.
U jednoduché s. r. o. činí odměna za sepsání zakladatelského notářského zápisu 2 000 Kč, pokud zakladatelské právní jednání odpovídá zákonnému vzoru, vklady se splácejí v penězích a tentýž notář na jeho podkladě provede také zápis společnosti do obchodního rejstříku. Takový první zápis je při splnění zákonných podmínek, mezi které patří rovněž peněžitá forma vkladů, osvobozen od soudního poplatku. Samotná odměna notáře za zápis do veřejného rejstříku činí podle aktuálního notářského tarifu 500 Kč.
U individuálně připravovaného zakladatelského právního jednání se odměna za notářský zápis odvíjí od tarifní hodnoty a činí nejméně 4 000 Kč, jde-li o notářský zápis sloužící jako podklad pro zápis do veřejného rejstříku. Při přímém zápisu s. r. o. notářem činí soudní poplatek standardně 2 700 Kč, při prvním zápisu prostřednictvím rejstříkového soudu 6 000 Kč.
U akciové společnosti jsou poplatky vyšší. Při základním kapitálu 2 000 000 Kč vychází podle notářského tarifu samotná odměna za notářský zápis o založení na 12 800 Kč před případnými dalšími položkami. Soudní poplatek za první zápis akciové společnosti činí 12 000 Kč při zápisu rejstříkovým soudem a 8 000 Kč při přímém zápisu notářem. K tomu je třeba připočítat odměnu notáře za zápis do veřejného rejstříku a případné další úkony.
Konečná cena založení proto není u všech společností stejná. Ovlivňuje ji složitost zakladatelského dokumentu, počet potřebných úkonů, výpisů či stejnopisů a další konkrétní okolnosti.
Samotný rozdíl ve vstupních nákladech však zpravidla není hlavním důvodem pro volbu jedné z obou forem. Důležitější bývá rozdíl v jejich dlouhodobém fungování.
Vnitřní struktura a řízení společnosti
Z pohledu každodenního provozu patří způsob řízení mezi nejpodstatnější rozdíly.
Jednatelé a valná hromada u s. r. o.
Statutárním orgánem společnosti s ručením omezeným je jeden nebo více jednatelů. Společenská smlouva může určit, že více jednatelů tvoří kolektivní orgán.
Dozorčí rada u s. r. o. povinná není, pokud její zřízení nevyžaduje společenská smlouva nebo zvláštní právní předpis.
Nejjednodušší s. r. o. proto může mít jediného společníka, který je současně jediným jednatelem. V jednočlenné společnosti navíc působnost valné hromady vykonává přímo jediný společník.
Společenská smlouva může také s konkrétním podílem spojit právo jmenovat a odvolávat jednoho nebo více jednatelů. Celkový počet takto jmenovaných jednatelů přitom nesmí být vyšší než počet jednatelů volených valnou hromadou. Zákon tím umožňuje upravit rozdělení vlivu mezi společníky pružněji, než by napovídala samotná velikost jejich podílů.
Dualistický a monistický systém u a. s.
Akciová společnost si volí mezi dualistickým a monistickým systémem vnitřní struktury.
V dualistickém systému se zřizuje představenstvo a dozorčí rada. Představenstvo je statutárním orgánem a zajišťuje obchodní vedení společnosti, zatímco dozorčí rada vykonává kontrolní funkci.
Zákonným výchozím počtem jsou u představenstva i dozorčí rady tři členové, stanovy však mohou určit počet jiný. U některých větších akciových společností je navíc třeba zohlednit zvláštní pravidla zaměstnanecké účasti v dozorčí radě.
V monistickém systému se zřizuje správní rada. Od 1. ledna 2021 již neexistuje samostatný statutární ředitel. Statutárním orgánem je správní rada, které přísluší obchodní vedení i dohled nad činností společnosti.
Neurčí-li stanovy jinak, má správní rada tři členy. Stanovy ale mohou stanovit i správní radu jednočlennou.
Právě monistická struktura s jednočlennou správní radou může administrativu menší akciové společnosti výrazně zjednodušit.
Valná hromada a rozhodování
U akciové společnosti jsou pravidla pro svolávání a průběh valné hromady obecně formálnější.
U s. r. o. se místo, datum, hodina a pořad valné hromady standardně oznamují společníkům písemnou pozvánkou nejméně 15 dnů před jejím konáním, neurčí-li společenská smlouva jinak.
U a. s. svolavatel zpravidla nejméně 30 dnů před konáním valné hromady zveřejní pozvánku na internetových stránkách společnosti a současně ji zákonem stanoveným způsobem zašle akcionářům.
Odlišná jsou také výchozí pravidla usnášeníschopnosti. Valná hromada s. r. o. je, neurčí-li společenská smlouva jinak, usnášeníschopná za přítomnosti společníků s alespoň polovinou všech hlasů.
U akciové společnosti je výchozím pravidlem přítomnost akcionářů vlastnících akcie, jejichž jmenovitá hodnota nebo počet přesahuje 30 % základního kapitálu, pokud stanovy neurčí jinak.
Liší se rovněž některá pravidla pro potřebnou většinu hlasů. Například u s. r. o. vyžaduje změna obsahu společenské smlouvy v základním případě alespoň dvoutřetinovou většinu hlasů všech společníků, zatímco u a. s. zákon u řady změn stanov vychází z dvoutřetinové většiny hlasů přítomných akcionářů. V konkrétních situacích však mohou být vyžadovány i souhlasy dotčených společníků, akcionářů určitého druhu akcií nebo vyšší většiny.
Rozdíl existuje také u rozhodování mimo valnou hromadu. U s. r. o. je rozhodování per rollam možné, pokud je společenská smlouva nevyloučí. U akciové společnosti musí možnost rozhodování per rollam připouštět stanovy.
Převod podílu a vstup nového vlastníka
Pokud očekáváte častější změny vlastníků nebo vstup investorů, způsob převodu vlastnictví může hrát při volbě právní formy zásadní roli.
Převod podílu v s. r. o.
Společník může svůj podíl převést na jiného společníka. Společenská smlouva však může takový převod podmínit souhlasem některého orgánu společnosti.
Při převodu na osobu, která dosud společníkem není, platí opačné výchozí pravidlo. Neurčí-li společenská smlouva jinak, je nutný souhlas valné hromady.
Smlouva o převodu podílu, který není představován kmenovým listem, musí mít písemnou formu s úředně ověřenými podpisy. Vůči společnosti je převod účinný doručením účinné smlouvy.
Změna společníka se následně promítá také do obchodního rejstříku.
Kmenový list
Společenská smlouva může určit, že podíl bude představován kmenovým listem. Ten je cenným papírem na řad a převádí se na základě smlouvy, rubopisem a předáním nabyvateli.
Kmenový list lze vydat pouze k podílu, jehož převoditelnost není omezena ani podmíněna. Vůči společnosti je převod účinný po oznámení změny osoby společníka a předložení kmenového listu společnosti.
Kmenový list tedy převod technicky usnadňuje, zároveň ale není vhodný tam, kde chtějí stávající společníci důsledně kontrolovat, kdo může do společnosti vstoupit.
Kmenový list navíc nesmí být veřejně nabízen ani přijat k obchodování na evropském regulovaném trhu či jiném veřejném trhu.
Převod akcií
U akciové společnosti závisí postup na podobě a formě akcie.
Listinná akcie na jméno se převádí na základě smlouvy, rubopisem a předáním nabyvateli. K účinnosti převodu vůči společnosti se vyžaduje oznámení změny akcionáře a předložení akcie. Stanovy mohou převoditelnost akcií na jméno omezit, nesmějí ji však zcela vyloučit.
U zaknihovaných akcií se převod odehrává prostřednictvím příslušné evidence. Vůči společnosti je účinný po prokázání změny vlastníka zákonem stanoveným způsobem.
Akcie na majitele dnes nelze vydat jako anonymní listinný cenný papír, který by bylo možné jednoduše předávat z ruky do ruky. Mohou existovat pouze jako zaknihované nebo imobilizované cenné papíry.
Akciová společnost je proto obecně vhodnější tam, kde se počítá s častějšími změnami investorů nebo potřebou standardizovanějšího převodu vlastnických účastí.
Financování růstu a vstup investora
Jednou z hlavních výhod akciové společnosti je možnost pracovat s různými druhy akcií a přesněji rozdělit ekonomická a hlasovací práva mezi investory.
Prioritní akcie mohou být spojeny například s přednostním právem na podíl na zisku, jiných vlastních zdrojích nebo likvidačním zůstatku. Není-li ve stanovách určeno jinak, prioritní akcie jsou bez hlasovacího práva.
Zákon umožňuje vydávat i jiné akcie bez hlasovacího práva, jejich celková jmenovitá hodnota však nesmí překročit 90 % základního kapitálu. Ani akcie bez běžného hlasovacího práva přitom nejsou ve všech situacích z hlasování vyloučeny.
Akciová společnost nabízí také zákonem upravené možnosti zaměstnaneckého nabývání akcií za zvýhodněných podmínek a může vydávat vyměnitelné či prioritní dluhopisy, jsou-li splněny zákonné podmínky.
To neznamená, že zaměstnanecké vlastnictví nebo vstup investora nelze řešit v s. r. o. Společenská smlouva může upravit různé druhy podílů s odlišnými právy a v praxi lze využívat také opční či jiné smluvní mechanismy. A. s. ale nabízí pro rozsáhlejší vlastnické a investiční struktury standardizovanější nástroje.
S. r. o. má naopak velmi praktický nástroj pro financování společnosti bez zvyšování základního kapitálu. Společenská smlouva může připustit, aby valná hromada společníkům uložila příplatkovou povinnost do stanoveného limitu. Společník může za zákonných podmínek poskytnout příplatek také dobrovolně.
Veřejný kapitálový trh
Důležitý rozdíl představuje možnost veřejně obchodovat vlastnické cenné papíry společnosti.
Akcie akciové společnosti mohou při splnění příslušných právních a regulatorních podmínek vstoupit na kapitálový trh a být přijaty k obchodování na regulovaném trhu.
Kmenový list s. r. o. naproti tomu zákon výslovně zakazuje veřejně nabízet nebo přijmout k obchodování na evropském regulovaném či jiném veřejném trhu.
Pro firmu, která skutečně uvažuje o veřejném kapitálovém trhu, je proto akciová společnost vhodnější právní formou.
Účetnictví, audit a zveřejňování údajů
V oblasti povinného auditu došlo od 1. ledna 2026 k důležité změně.
Pro účetní období započatá od tohoto data již obecná povinnost auditu podle zákona o účetnictví nerozlišuje mezi s. r. o. a a. s. tak, jak tomu bylo dříve. Řádnou nebo mimořádnou účetní závěrku musí podle obecného pravidla nechat ověřit auditorem velké a střední účetní jednotky a dále účetní jednotky, kterým tuto povinnost ukládá zvláštní právní předpis.
Právní forma akciové společnosti tedy sama o sobě automaticky neznamená, že i malá a. s. musí mít povinný audit.
Pro rozlišení malé a střední účetní jednotky jsou významné zejména tyto hraniční hodnoty:
- aktiva celkem 120 mil. Kč,
- roční úhrn čistého obratu 240 mil. Kč,
- průměrný přepočtený evidenční počet zaměstnanců 50.
Malá účetní jednotka je ta, která nepřekračuje alespoň dvě z těchto tří hranic a zároveň není mikro účetní jednotkou. Pokud účetní jednotka ve dvou po sobě následujících rozvahových dnech řádných účetních závěrek překročí nebo naopak přestane překračovat dvě rozhodné hraniční hodnoty, změní od následujícího účetního období svou kategorii.
Při určení kategorie pro rok 2026 je nutné zohlednit také přechodná ustanovení. U společností s kalendářním účetním rokem se nové hraniční hodnoty posuzují již k rozvahovým dnům let 2024 a 2025.
Střední účetní jednotky a velké účetní jednotky podléhají podle obecné úpravy povinnému auditu.
Zvláštní právní předpis však může audit vyžadovat i v jiné situaci. Při posuzování konkrétní společnosti proto nestačí sledovat pouze její velikost.
Zdanění s. r. o. a a. s.
Na úrovni samotné společnosti je základní zdanění obou forem stejné. Základní sazba daně z příjmů právnických osob činí v roce 2026 21 %.
Při výplatě podílu na zisku fyzické osobě, která je daňovým rezidentem České republiky, se za běžných podmínek uplatňuje 15% srážková daň. Existují však výjimky a odlišná pravidla například podle osoby příjemce, daňové rezidence nebo vztahu mezi společnostmi.
Modelový příklad: pokud společnost nejprve zdaní zisk sazbou 21 % a celý zbývající zisk následně vyplatí fyzické osobě s 15% srážkovou daní, odpovídá kombinované efektivní zatížení původního zisku přibližně 32,85 %. Ve skutečnosti se účetní zisk a základ daně mohou lišit, takže skutečné zatížení bývá jiné.
Prodej podílu nebo akcií fyzickou osobou
Významný rozdíl se může projevit při prodeji vlastnické účasti.
U běžných cenných papírů, kam patří například akcie, činí časový test pro osvobození příjmu fyzické osoby zpravidla 3 roky.
U běžného podílu v obchodní korporaci, který není cenným papírem, činí časový test zpravidla 5 let.
Kmenový list je sice cenným papírem, zákon pro něj ale výslovně stanoví 5letý časový test. Jeho vydáním tedy nelze standardní 5letou lhůtu pro podíl v s. r. o. jednoduše zkrátit na 3 roky.
U úplatných převodů cenných papírů existuje také hodnotový test, podle kterého mohou být za splnění zákonných podmínek osvobozeny příjmy, jejichž úhrn ve zdaňovacím období nepřesáhne 100 000 Kč. Toto pravidlo ale nelze obecně vztáhnout na prodej běžného podílu v s. r. o., který není cenným papírem.
Od roku 2026 se navíc dřívější limit 40 mil. Kč pro osvobození příjmů po splnění časového testu již nevztahuje na prodeje cenných papírů a podílů v obchodních korporacích. Zůstal zachován pro příjmy z převodu kryptoaktiv.
Daňová pravidla obsahují řadu výjimek, přechodných ustanovení a zvláštních režimů. Při prodeji firmy s významnější hodnotou je proto vhodné konkrétní strukturu transakce posoudit s daňovým poradcem ještě před jejím uskutečněním.
Lze později změnit s. r. o. na a. s.?
Ano. Právní formu lze změnit oběma směry.
Postup upravuje zákon č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev. Při změně právní formy společnost nezaniká a její jmění nepřechází na jinou právnickou osobu. Mění se především její vnitřní právní poměry a postavení společníků.
Společnost si tedy zachovává svou právní kontinuitu, včetně identifikačního čísla, smluvních vztahů a historie.
Změna právní formy však není pouhá administrativní úprava názvu. Vyžaduje projekt změny právní formy a splnění dalších zákonných podmínek.
Při změně právní formy mezi s. r. o. a a. s. musí společnost nechat ocenit své jmění posudkem znalce ke dni, k němuž byl vyhotoven projekt změny právní formy. Výše základního kapitálu nové právní formy nesmí překročit hodnotu, která z tohoto ocenění vyplývá.
Od července 2024 již znalce pro tyto účely nejmenuje soud. Společnost si jej vybírá ze seznamu znalců vedeného Ministerstvem spravedlnosti. Novela současně zjednodušila některé kroky spojené se zveřejňováním projektu přeměny.
Která právní forma je pro vás vhodnější?
Začínáte podnikat nebo přecházíte z OSVČ
Ve většině běžných případů bude praktičtější s. r. o. Má nízké požadavky na základní kapitál, jednoduchou strukturu řízení a nižší administrativní náročnost. Jednočlenná s. r. o. může mít jediného společníka, který je zároveň jednatelem. Akciová společnost v této fázi zpravidla nepřinese výhodu odpovídající vyšší složitosti.
Máte několik vlastníků a chcete přesně nastavit jejich práva
Neznamená to automaticky, že potřebujete a. s. Také s. r. o. umožňuje vytvořit různé druhy podílů, spojit s nimi odlišná práva nebo například upravit právo některých společníků jmenovat jednatele. Pokud je vlastnická struktura relativně stabilní, může být dobře připravená společenská smlouva s. r. o. plně dostačující.
Přibíráte větší počet investorů
V této situaci může být akciová společnost vhodnější. Akcie umožňují standardizovanější převody, lze vytvořit různé druhy akcií s odlišnými ekonomickými a hlasovacími právy a struktura je lépe připravena na větší počet investorů.
Chcete zavést zaměstnanecký podílový program
Obě právní formy mají použitelné možnosti, ale akciová společnost nabízí přirozenější prostředí pro skutečné akciové programy. U s. r. o. lze zaměstnaneckou účast řešit například převody podílů nebo smluvními opčními mechanismy. Konkrétní řešení je vhodné navrhnout s ohledem na daňové i pracovněprávní důsledky.
Chcete vstoupit na kapitálový trh
V takovém případě je relevantní akciová společnost. Akcie mohou při splnění příslušných podmínek vstoupit na regulovaný trh, zatímco kmenové listy s. r. o. zákon z veřejného obchodování výslovně vylučuje.
Srovnávací tabulka: s. r. o. versus a. s.
| Kritérium | s. r. o. | a. s. |
|---|---|---|
| Základní právní úprava | § 132 až 242 ZOK | § 243 až 551 ZOK |
| Minimální vklad / základní kapitál | vklad od 1 Kč | základní kapitál min. 2 000 000 Kč nebo 80 000 EUR při splnění zákonných podmínek |
| Peněžité vklady před podáním návrhu na zápis | min. 30 % každého vkladu a celé vkladové ážio | každý zakladatel splatí celé případné emisní ážio a v souhrnu min. 30 % jmenovité hodnoty jím upsaných akcií |
| Nepeněžité vklady | vnášejí se v plném rozsahu před vznikem společnosti | vnášejí se v plném rozsahu před vznikem společnosti |
| Nejzazší lhůta splacení | nejpozději do 5 let od vzniku | nejpozději do 1 roku od vzniku |
| Zakladatelský dokument | společenská smlouva nebo zakladatelská listina | stanovy |
| Minimální počet zakladatelů | 1 | 1 |
| Ručení vlastníků | do výše nesplněných vkladových povinností podle zápisu v OR | akcionář za dluhy společnosti neručí |
| Statutární orgán | jednatel nebo jednatelé | představenstvo nebo správní rada |
| Povinný kontrolní orgán | standardně ne | dozorčí rada v dualistickém systému |
| Vlastnická účast | podíl, případně kmenový list | akcie |
| Převod vlastnictví | smlouva s ověřenými podpisy, u kmenového listu smlouva, rubopis a předání | podle druhu a podoby akcie |
| Vlastníci v obchodním rejstříku | společníci se zapisují | zpravidla pouze jediný akcionář |
| Standardní lhůta pro pozvánku na valnou hromadu | 15 dnů | 30 dnů |
| Povinné vlastní internetové stránky | ne | ano |
| Povinný audit od roku 2026 | podle velikosti účetní jednotky a zvláštních předpisů | podle velikosti účetní jednotky a zvláštních předpisů |
| Veřejné obchodování vlastnického cenného papíru | kmenový list nelze veřejně nabízet ani obchodovat na veřejném trhu | akcie mohou při splnění podmínek vstoupit na kapitálový trh |
| Základní sazba daně z příjmů právnických osob | 21 % | 21 % |
| Běžná srážková daň z podílu na zisku fyzické osoby, která je daňovým rezidentem ČR | 15 % | 15 % |
| Základní časový test při prodeji fyzickou osobou | 5 let, u kmenového listu rovněž 5 let | u akcií zpravidla 3 roky |
| Soudní poplatek za první zápis notářem | standardně 2 700 Kč, u způsobilé vzorové s. r. o. osvobození | 8 000 Kč |
Často kladené otázky
Jaký je hlavní rozdíl mezi s. r. o. a a. s.?
Společnost s ručením omezeným je zpravidla jednodušší na založení i správu a může fungovat s minimálním vkladem od 1 Kč. Akciová společnost pak vyžaduje základní kapitál alespoň 2 000 000 Kč nebo za zákonných podmínek 80 000 EUR, ale nabízí širší možnosti nastavení práv investorů prostřednictvím akcií. Pro běžnou menší nebo střední firmu bývá praktičtější s. r. o.
Kolik musím splatit při založení akciové společnosti?
Každý zakladatel musí nejpozději do podání návrhu na zápis společnosti do obchodního rejstříku splatit celé případné emisní ážio a v souhrnu alespoň 30 % jmenovité hodnoty jím upsaných akcií. Při minimálním základním kapitálu 2 000 000 Kč tvořeném peněžitými vklady to v jednoduchém modelovém případě odpovídá 600 000 Kč. Nepeněžité vklady se vnášejí v plném rozsahu před vznikem společnosti.
Může akciovou společnost založit jediný člověk?
Ano. Kapitálovou společnost může založit jediný zakladatel a zákon nestanoví minimální počet akcionářů vyšší než jeden. Pokud má a. s. jediného akcionáře, zapisuje se tento akcionář do obchodního rejstříku.
Musí mít akciová společnost dozorčí radu?
Ne vždy. V dualistickém systému má a. s. představenstvo a dozorčí radu. V monistickém systému se zřizuje pouze správní rada. Neurčí-li stanovy jinak, má správní rada tři členy, stanovy ji však mohou nastavit i jako jednočlennou.
Ručí akcionář za dluhy akciové společnosti?
Ne. Akcionář za dluhy společnosti neručí. Společníci s. r. o. oproti tomu ručí společně a nerozdílně do výše nesplněných vkladových povinností podle stavu zapsaného v obchodním rejstříku v okamžiku, kdy jsou věřitelem vyzváni k plnění.
Musí mít akciová společnost povinný audit?
Ne automaticky. Pro účetní období započatá od 1. ledna 2026 se obecná povinnost auditu podle zákona o účetnictví váže především na velikost účetní jednotky. Povinný audit mají podle této obecné úpravy střední a velké účetní jednotky. Povinnost však může v konkrétních případech uložit také zvláštní právní předpis.
Jak se liší zdanění s. r. o. a a. s.?
Na úrovni společnosti se základní sazba daně z příjmů právnických osob neliší a činí 21 %. Rozdíl může nastat například při prodeji vlastnické účasti fyzickou osobou. U akcií činí základní časový test zpravidla tři roky, zatímco u běžného podílu v s. r. o. pět let. Pětiletý test platí také pro kmenový list.
Mohu později změnit s. r. o. na a. s.?
Ano. Změna právní formy je jednou z přeměn upravených zákonem č. 125/2008 Sb. Společnost při ní nezaniká a zachovává svou právní kontinuitu. Proces ale vyžaduje projekt změny právní formy a další zákonné kroky. Při změně mezi s. r. o. a a. s. musí společnost nechat ocenit své jmění posudkem znalce.
Kdy se a. s. vyplatí více než s. r. o.?
Neexistuje jedna hranice obratu nebo počtu zaměstnanců, od které by bylo nutné přejít na a. s. Akciová společnost dává smysl především tehdy, když firma potřebuje flexibilně pracovat s větším počtem investorů, různými druhy akcií, veřejným kapitálovým trhem nebo složitější vlastnickou strukturou. Pro běžné podnikání s jedním nebo několika stabilními vlastníky zůstává ve většině případů jednodušší a praktičtější společnost s ručením omezeným.