Jednatel
Jednatel je statutárním orgánem společnosti s ručením omezeným. Podle § 194 zákona o obchodních korporacích může být statutárním orgánem společnosti jeden nebo více jednatelů. Pokud tak určí zakladatelský dokument společnosti s ručením omezeným, mohou jednatelé tvořit kolektivní orgán (podobně jako představenstvo u akciové společnosti). Při založení společnosti s ručením omezeným jsou první jednatelé určeni v zakladatelské listině či společenské smlouvě.
Do působnosti jednatele náleží vše, co zákon nebo zakladatelský dokument (pokud to není vyloučeno) nesvěří do působnosti jinému orgánu. Některá právní jednání zákon do působnosti jednatele svěřuje výslovně (či výlučně), např. obchodní vedení, vedení účetnictví, svolávání valné hromady, schvalování dobrovolných příplatků společníků a mnoho dalších.
Jednatel může zastupovat společnost s ručením omezeným ve všech záležitostech (§ 164 občanského zákoníku). Má-li společnost s ručením omezeným více jednatelů, může každý z nich zastupovat společnost samostatně (pokud společenská smlouva jinak neurčí jinak, a to bez ohledu na to, zda jednatelé tvoří či netvoří kolektivní statutární orgán).
Zakladatelský dokument může určit, že jednatelé jednají společně (pravidlo čtyř očí). Společné jednání lze případně upravit i jinak (jednatelé jednají samostatně do určité částky a nad určitou částku musí jednat společně nebo např. tak, že při nabývání či zcizování nemovitostí společností musí jednat společně).
V praxi se často stává, že ve společnosti, kde jednatelé musí jednat společně, udělí jeden jednatel druhému jednateli plnou moc k tomu, aby nějakou záležitost vyřídil samostatně. Tento postup je však nesprávný. Vyžaduje-li zakladatelský dokument (zakladatelská listina či společenská smlouva), aby jednatelé jednali společně, může jednatel zastoupit společnost s ručením omezeným jako zmocněnec samostatně, jen byl-li zmocněn k takovému právnímu jednání. Jinými slovy jednatel vystupuje jako zplnomocněný zástupce, nikoliv jako jednatel. Současně je nutno zdůraznit, že v tomto případě musí plnou moc udělit oba jednatelé (neboť jednají společně).
Jednatelé jako kolektivní orgán
Tvoří-li jednatelé kolektivní orgán, rozhodují většinou hlasů, a to za přítomnosti většiny členů. Každý jednatel má v kolektivním orgánu 1 hlas. Účast na jednáních kolektivního orgánu tvořeného jednateli je právem i povinností každého jednatele (toto právo nelze vyloučit ani omezit, a to ani rozhodnutím valné hromady).
O průběhu jednání kolektivního orgánu a o přijatých (i nepřijatých) rozhodnutích se pořizuje zápis. Tento zápis podepisuje předsedající a zapisovatel (přílohu zápisu tvoří seznam přítomných). V zápise se jmenovitě uvádí jednatelé, kteří hlasovali proti jednotlivým rozhodnutím nebo se zdrželi hlasování (má se za to, že ostatní jednatelé hlasovali pro přijetí projednávaného rozhodnutí). Tento postup má význam zejména při prokazování vzniku případné újmy způsobené jednateli společnosti.
Mimo požadavku na uvedení jmen jednatelů, kteří hlasovali proti přijetí usnesení (nebo se hlasování zdrželi) a listiny přítomných, zákon žádné další náležitosti zápisu neupravuje. Je však logické, že zápis musí obsahovat znění přijatých usnesení.
Kdo může být jednatel?
Jednatelem může být jak fyzická, tak právnická osoba.
Podmínky výkonu funkce jednatele – fyzické osoby (§46 ZOK)
1. Osoba, která je členem orgánu a je do funkce volena, jmenována či jinak povolávána (dále jen „člen voleného orgánu“), není způsobilá k výkonu funkce také tehdy, je-li u ní dána překážka výkonu funkce člena voleného orgánu obchodní korporace, kterou je:
- zákaz vykonávat funkci člena řídicího, kontrolního nebo správního orgánu právnické osoby uložený rozhodnutím orgánu veřejné moci České republiky, jiného členského státu Evropské unie nebo státu Evropského hospodářského prostoru, anebo rozhodnutím mezinárodní organizace, jakož i takto uložený zákaz vykonávat činnost související s podnikáním v oblasti podnikání nebo oboru činnosti, který odpovídá předmětu podnikání nebo činnosti obchodní korporace,
- zákaz vykonávat funkci člena řídicího, kontrolního nebo správního orgánu právnické osoby uložený rozhodnutím orgánu veřejné moci jiného státu z důvodů obdobných důvodům pro jeho uložení v České republice, jakož i takový zákaz vykonávat činnost související s podnikáním v oblasti podnikání nebo oboru činnosti, který odpovídá předmětu podnikání nebo činnosti obchodní korporace,
- pravomocné odsouzení, ledaže se na osobu hledí, jako by nebyla odsouzena, za trestný čin:
- zpronevěry, podvodu, pojistného podvodu, úvěrového podvodu, dotačního podvodu, legalizace výnosů z trestné činnosti, legalizace výnosů z trestné činnosti z nedbalosti, lichvy, porušení povinnosti při správě cizího majetku, porušení povinnosti při správě cizího majetku z nedbalosti, poškození věřitele, zvýhodnění věřitele, způsobení úpadku, porušení povinnosti v insolvenčním řízení, pletichy v insolvenčním řízení, porušení povinnosti učinit pravdivé prohlášení o majetku,
- daňový, poplatkový nebo devizový,
- proti závazným pravidlům tržní ekonomiky a oběhu zboží ve styku s cizinou, nebo
- obdobný trestným činům podle bodů 1 až 3 v zahraničí, nebo
- rozhodnutí o prohlášení konkursu na majetek osoby vydané v České republice nebo obdobné rozhodnutí orgánu veřejné moci jiného státu, a to do okamžiku zrušení konkursu.
2. Ten, kdo se má stát členem voleného orgánu obchodní korporace, předem zakladatele nebo obchodní korporaci informuje, zda
- není nezpůsobilý k výkonu funkce,
- existují skutečnosti, které by důvodně mohly vést ke vzniku překážky výkonu funkce,
- ohledně jeho majetku nebo majetku právnické osoby, v níž působí nebo působil v posledních 3 letech jako člen voleného orgánu, bylo vedeno insolvenční řízení podle jiného právního předpisu nebo obdobné řízení v zahraničí.
3. Člen voleného orgánu obchodní korporace informuje obchodní korporaci o skutečnosti podle odstavce 2, která nastala během výkonu jeho funkce, bezodkladně poté, co se o této skutečnosti dozví.
Podmínky výkonu funkce – právnické osoby (§ 46a ZOK):
- Je-li členem voleného orgánu kapitálové společnosti nebo družstva právnická osoba, zmocní bez zbytečného odkladu jedinou fyzickou osobu, která splňuje požadavky a předpoklady pro výkon funkce stanovené zákonem pro samotného člena voleného orgánu, aby ji v orgánu zastupovala. Ustanovení občanského zákoníku o důsledcích nezpůsobilosti a ztráty způsobilosti pro výkon funkce se použijí na zástupce obdobně.
- Zástupce právnické osoby, která je členem voleného orgánu obchodní korporace, nahradí újmu jím způsobenou obchodní korporaci společně a nerozdílně s právnickou osobou, kterou zastupuje.
- Na zástupce právnické osoby, která je členem voleného orgánu obchodní korporace, se použijí ustanovení tohoto zákona o střetu zájmů, nepřípustnosti konkurenčního jednání a ustanovení občanského zákoníku a tohoto zákona o povinnosti jednat s péčí řádného hospodáře a následcích porušení této povinnosti.
- Bez zápisu zástupce právnické osoby podle odstavce 1 do obchodního rejstříku nelze právnickou osobu jako člena voleného orgánu kapitálové společnosti nebo družstva zapsat do obchodního rejstříku.
- Nezmocní-li právnická osoba zástupce podle odstavce 1 a nebude-li zapsán do obchodního rejstříku ve lhůtě 3 měsíců ode dne, kdy jí vznikla funkce, její funkce zaniká.
- Zaniklo-li fyzické osobě zmocnění podle odstavce 1, zmocní právnická osoba bez zbytečného odkladu jinou fyzickou osobu, aby ji v orgánu zastupovala; nebude-li však tato zapsána do obchodního rejstříku ve lhůtě 3 měsíců ode dne zániku zmocnění předešlého zástupce, zaniká právnické osobě funkce člena voleného orgánu.
Smlouva o výkonu funkce
Mezi obchodní korporací a členem statutárního orgánu (členem voleného orgánu) se vzájemná práva a povinnosti řídí smlouvou o výkonu funkce. Není-li taková smlouva uzavřena, řídí se přiměřeně ustanoveními občanského zákoníku o příkazu. Smlouva o výkonu funkce se uzavírá v písemné formě a schvaluje ji nejvyšší orgán společnosti. Bez schválení nejvyšším orgánem nenabude smlouva účinnosti. Nejvyšší orgán schvaluje i případné změny této smlouvy.
Ohledně odměňování platí, že není-li sjednáno ve smlouvě o výkonu funkce jinak, je výkon funkce bezplatný. Podrobnosti smlouvy o výkonu funkce a dalších údajů ohledně odměňování upravuje zákon.
Omezení jednatelského oprávnění
V praxi se často setkáváme s požadavkem, aby určitá právní jednání jednatele podléhala schválení valné hromady. Tento požadavek je sice legitimní, ovšem není nikterak závazný pro třetí osoby, s nimiž jednatel jedná. Jedná se pouze o tzv. vnitřní omezení jednatelského oprávnění. Třetí osoba tedy není povinna zjišťovat, zda souhlas k určitému právnímu jednání valná hromada udělila či nikoliv. Zákon přímo říká:
Omezení jednatelského oprávnění orgánu obchodní korporace společenskou smlouvou nebo jiným ujednáním nebo rozhodnutím orgánu obchodní korporace nejsou vůči třetím osobám účinná, i když byla zveřejněna.
Zákaz konkurence
Aby byla zajištěna určitá loajalita jednatele vůči společnosti, zákon obecně zakazuje jednateli určité činnosti, které by mohly jít proti zájmům samotné společnosti. Obecný zákaz stanovený zákonem však může zakladatelský dokument společnosti vyloučit (je tím zajištěno, že společníci společnosti jsou si vědomi, že jednatel tyto činnosti vykonává). Zákon přímo stanoví:
Neurčí-li společenská smlouva jinak, jednatel nesmí
- podnikat v předmětu činnosti nebo podnikání společnosti, a to ani ve prospěch jiných osob, ani zprostředkovávat obchody společnosti pro jiného,
- být členem statutárního orgánu jiné právnické osoby s obdobným předmětem činnosti nebo podnikání nebo osobou v obdobném postavení, ledaže se jedná o koncern, nebo
- účastnit se na podnikání jiné obchodní korporace jako společník s neomezeným ručením nebo jako ovládající osoba jiné osoby se stejným nebo obdobným předmětem činnosti nebo podnikání.