Institut paušální daně (správně paušálního režimu) představuje zvláštní způsob plnění daňových a pojistných povinností osob samostatně výdělečně činných (OSVČ). Byl zaveden s účinností od 1. ledna 2021 zákonem, kterým se změnil zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), a související předpisy. Cílem bylo nahradit do 31. 12. 2020 jen okrajově využívané „stanovení daně paušální částkou“ podle tehdejšího § 7a ZDP novým paušálním režimem, který je dobrovolný, administrativně výrazně jednodušší a spojuje daň z příjmů a zálohy na sociální a zdravotní pojištění do jediné měsíční platby. Správu vykonává Finanční správa České republiky podle daňového řádu.
Zásadní novelizace nastala od 1. ledna 2023 zákonem č. 366/2022 Sb. V návaznosti na zvýšení limitu pro povinné plátcovství DPH na 2 000 000 Kč byl zvýšen také limit rozhodných příjmů ze samostatné činnosti pro vstup do paušálního režimu na 2 000 000 Kč a současně byla zavedena tři pásma paušálního režimu, navázaná na výši a povahu příjmů OSVČ. Pro rok 2025 zůstává třístupňové pásmové členění zachováno; mění se pouze některé částky v I. pásmu.
Kdo může do paušálního režimu vstoupit a za jakých podmínek
Poplatníkem v paušálním režimu se stává od 1. dne rozhodného zdaňovacího období (typicky od 1. ledna daného roku) ten, kdo splní zákonné podmínky a včas podá oznámení o vstupu. Typicky jde o fyzickou osobu – OSVČ podle zákona o důchodovém pojištění a zákona o veřejném zdravotním pojištění, na niž se tyto předpisy vztahují. Základní podmínky jsou následující:
- poplatník není plátcem DPH ani nemá registrační povinnost k DPH (s výjimkou postavení identifikované osoby),
- není společníkem veřejné obchodní společnosti ani komplementářem komanditní společnosti,
- není dlužníkem v insolvenčním řízení,
- k prvnímu dni rozhodného zdaňovacího období nevykonává závislou činnost, ze které plyne mzda zdaňovaná zálohovou daní (výjimkou jsou příjmy zdaňované srážkovou daní),
- za předcházející zdaňovací období nepřesáhl rozhodné příjmy pro zvolené pásmo (rozhodnými příjmy se rozumí příjmy ze samostatné činnosti bez příjmů osvobozených, nepředmětných nebo zdaňovaných srážkou),
- podá správci daně Oznámení o vstupu do paušálního režimu (registrace k paušální dani; přihláška k paušální dani) v zákonné lhůtě.
Přihlášení se podáním „Oznámení o vstupu do paušálního režimu“ správci daně provádí nejpozději do 10. dne rozhodného zdaňovacího období (obecně do 10. ledna). Nově zahajující OSVČ, která startuje až po 10. lednu, může oznámení podat do dne zahájení činnosti; v takovém případě se poplatníkem v paušálním režimu stává od počátku kalendářního měsíce, ve kterém činnost zahájí. Oznámení podané po lhůtě je neúčinné a nelze je „navrátit v předešlý stav“, což v praxi znamená nemožnost vstoupit do režimu v daném roce. Od 1. 1. 2024 odpadla registrační povinnost k dani z příjmů fyzických osob; má‑li poplatník zřízenu datovou schránku ze zákona, musí podat oznámení elektronicky (datovou schránkou nebo přes portál MOJE daně) ve struktuře zveřejněné správcem daně.
Tři pásma paušálního režimu a rozhodné příjmy
Pásma představují horní limity rozhodných příjmů za předchozí rok pro možnost vstupu. Lze zvolit i vyšší pásmo, než jaké by odpovídalo příjmům – volba je dobrovolná, ale v průběhu roku nelze pásmo měnit; přestup je možný až od začátku dalšího zdaňovacího období na základě nového oznámení.
I. pásmo je určeno těm, jejichž příjmy ze samostatné činnosti v předchozím roce nepřesáhly 1 000 000 Kč bez ohledu na druh činnosti. Do I. pásma mohou vstoupit také OSVČ s příjmy do 1 500 000 Kč, pokud alespoň 75 % těchto příjmů tvoří příjmy, ke kterým by bylo možné uplatnit výdaje procentem z příjmů ve výši 80 % nebo 60 % podle § 7 odst. 7 ZDP, anebo OSVČ s příjmy do 2 000 000 Kč, pokud alespoň 75 % tvoří příjmy, ke kterým by bylo možné uplatnit 80% výdajový paušál.
II. pásmo je dostupné pro OSVČ s příjmy do 1 500 000 Kč bez ohledu na druh činnosti, nebo až do 2 000 000 Kč, pokud alespoň 75 % tvoří příjmy s možností uplatnit 80% či 60% výdajový paušál dle § 7 odst. 7 ZDP.
III. pásmo je pro OSVČ, jejichž příjmy ze samostatné činnosti nepřesáhly v předchozím roce 2 000 000 Kč bez ohledu na druh činnosti.
Poznámka k terminologii: výdaji procentem z příjmů ve smyslu uvedených podmínek se rozumí ty, které by poplatník mohl uplatnit, kdyby zdaňoval v běžném režimu dle § 7 odst. 7 ZDP (tj. jde o povahu činnosti, nikoliv o to, že je skutečně uplatňoval).
Placení paušální daně: jedna platba měsíčně, splatnost a výše částek v roce 2025
Namísto standardních tří plateb (záloha na daň z příjmů, záloha na důchodové pojištění placená okresní správě sociálního zabezpečení a záloha na veřejné zdravotní pojištění placená zdravotní pojišťovně) hradí poplatník v paušálním režimu jedinou měsíční paušální zálohu správci daně. Tato záloha v sobě zahrnuje dílčí složky pro daň z příjmů, důchodové pojištění (včetně příspěvku na státní politiku zaměstnanosti) a veřejné zdravotní pojištění. Částka je po celý rok v rámci zvoleného pásma stejná a poplatník nemusí specifikovat, na které plnění je určena; správce daně ji rozúčtuje.
Paušální záloha je splatná do 20. dne zálohového období (kalendářního měsíce), na které se platí. Obecně platí výjimka pro zálohové období, ve kterém poplatník v paušálním režimu zahájil činnost – tato první záloha je splatná až do 20. dne následujícího zálohového období. Prakticky to znamená, že zahájí‑li OSVČ činnost v lednu, jsou lednová i únorová záloha splatné do 20. února; zahájí‑li v březnu, jsou březnová i dubnová záloha splatné do 20. dubna (případné posuny splatnosti na nejbližší pracovní den se uplatní podle obecných pravidel).
Platby se hradí na bankovní účet místně příslušného finančního úřadu s předčíslím 2866, variabilním symbolem je kmenová část DIČ poplatníka (u fyzické osoby rodné číslo bez lomítka). Konkrétní čísla účtů krajských finančních úřadů zveřejňuje Finanční správa.
Výše měsíční paušální zálohy v roce 2025 je stanovena takto:
- v I. pásmu 8 716 Kč (z toho daň z příjmů 100 Kč, důchodové pojištění 5 473 Kč, zdravotní pojištění 3 143 Kč),
- ve II. pásmu 16 745 Kč (z toho daň 4 963 Kč, důchodové pojištění 8 191 Kč, zdravotní pojištění 3 591 Kč)
- a ve III. pásmu 27 139 Kč (z toho daň 9 320 Kč, důchodové pojištění 12 527 Kč, zdravotní pojištění 5 292 Kč). Při změně zákonných parametrů nebo pásma od ledna je nutné upravit trvalé příkazy.
Administrativní dopady, evidence a výstup z režimu
Paušální režim je konstruován tak, že při splnění všech podmínek je „daň poplatníka rovna paušální dani“, a OSVČ proto nepodává daňové přiznání ani přehledy pro správu sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovny. Zároveň se významně redukuje administrativní zátěž a eliminuje nejistota vůči kontrolním vstupům správce daně ve vztahu k příslušným plněním.
Neznamená to však úplnou absenci povinností. Poplatník má především povinnost vést záznamy o příjmech ze samostatné činnosti tak, aby prokázal výši rozhodných příjmů pro zvolené pásmo (zvláště pokud má příjmy z činností, ke kterým by bylo možné uplatnit různé úrovně výdajů procentem podle § 7 odst. 7 ZDP). Dále je povinen provést úpravy podle § 23 odst. 8 ZDP při přechodu mezi obdobím, ve kterém jeho daň nebyla rovna paušální dani, a obdobím, za které jeho daň rovna paušální dani je (tzv. přechodové úpravy základu daně).
Jestliže poplatník zjistí, že ke dni vstupu nesplňoval podmínky pro vznik postavení poplatníka v paušálním režimu, nebo nesplnil podmínky pro změnu pásma či jinou výši paušální daně, musí tuto skutečnost včetně důvodu oznámit správci daně do 15 dnů ode dne, kdy to zjistil. Stejně tak nastane‑li skutečnost, která má za následek, že poplatník přestane být v paušálním režimu (například se stane plátcem DPH, stane se společníkem v.o.s., překročí rozhodné příjmy pro zvolené pásmo apod.), je povinen oznámit tuto skutečnost do 15 dnů ode dne, kdy nastala. V těchto situacích zpravidla vzniká povinnost podat daňové přiznání a vypořádat daň i pojistná podle standardních pravidel za příslušné období.
Vstup, změna pásma a forma podání
Oznámení o vstupu do paušálního režimu je obligatorní podmínkou. Lhůta pro podání je do 10. ledna roku, od kterého má režim platit; nově zahajující OSVČ po 10. lednu podává oznámení do dne zahájení činnosti. Mezi pásmy lze přecházet vždy jen od začátku zdaňovacího období, nikoliv v jeho průběhu. Od 1. 1. 2024 platí povinnost elektronického podání pro osoby s datovou schránkou zřízenou ze zákona; využít lze datovou schránku nebo portál MOJE daně. Prakticky existují tři cesty, jak administrativně pokrýt vstup OSVČ do režimu při zahájení činnosti:
- samostatně u každého orgánu (správce daně, živnostenský úřad, OSSZ a zdravotní pojišťovna),
- společným oznámením u správce daně (souběh oznámení vůči ČSSZ a zdravotní pojišťovně),
- prostřednictvím jednotného registračního formuláře na živnostenském úřadě; ne každá samostatná činnost je však živností, a proto v některých profesích proběhne celé řízení pouze vůči správci daně.
Co paušální režim neumožňuje a kdy se vám nevyplatí
Paušální režim je koncipován jako „balíček“ s pevně danou měsíční částkou. V tomto režimu se neuplatňují slevy na dani ani daňové zvýhodnění a neuplatňují se ani skutečné výdaje či výdajové paušály; právě výměnou za administrativní jednoduchost se OSVČ vzdává individualizace základu daně a slev. Pokud má poplatník vysoké odčitatelné položky či slevy (např. daňové zvýhodnění na děti, slevu na manžela/manželku, úroky z úvěrů apod.), může být pro něj běžný režim výhodnější. Naopak u OSVČ s nižší administrativní tolerancí a stabilními příjmy v intencích pásma zpravidla převažují benefity jednoduchosti a předvídatelnosti plateb. Vždy platí, že překročení limitů či nesplnění podmínek v daném roce povede k nutnosti podat přiznání a režim ukončit; dobrovolné ukončení je možné vždy k 1. lednu, oznámením podaným do 10. ledna.
Paušální režim se také netýká OSVČ, které podnikají na vedlejší činnost. Ty tak musí daňové přiznání podávat.
Praktický příklad: Jak platit zálohy
OSVČ, která zahájí činnost v lednu 2025 a včas (do 10. ledna) oznámí vstup do paušálního režimu, uhradí první i druhou zálohu (leden a únor) do 20. února 2025. Zahájí‑li činnost v březnu 2025, uhradí březnovou i dubnovou zálohu do 20. dubna 2025 (připadá‑li 20. den na víkend nebo svátek, posouvá se splatnost na nejbližší pracovní den). OSVČ, která podniká již delší dobu a podá oznámení do 10. ledna 2025, hradí první zálohu již 20. ledna 2025 a následně vždy k 20. dni v měsíci.
Právní jistoty a doporučení pro podnikatele
Paušální režim podle ZDP a provázaných předpisů o sociálním a zdravotním pojištění je dobrovolný a vstřícný nástroj pro OSVČ, který sjednocuje daňovou a pojistnou povinnost do jedné měsíční platby, a to bez povinnosti podávat daňové přiznání a pojistné přehledy, pokud jsou splněny zákonné podmínky. Vstup je podmíněn limity rozhodných příjmů, bezdlužností v insolvenčním smyslu, nepřítomností některých statutárních postavení (společník v.o.s., komplementář k.s.) a bez plátcovství DPH. Volba pásma se řídí výší a charakterem příjmů za předchozí rok s referencí na § 7 odst. 7 ZDP. Povinnosti směřují k včasnému oznámení vstupu, řádné úhradě paušálních záloh a základní evidenci příjmů pro prokázání pásma; při porušení podmínek je nezbytné v patnáctidenní lhůtě informovat správce daně a připravit se na standardní vypořádání daně a pojistného.
Potřebujete‑li posoudit, zda je pro vás paušální režim v konkrétním roce výhodný, vycházejte z „tvrdých“ parametrů: zohledněte výši a strukturu příjmů za minulý rok (a splnění podmínek pro zvolené pásmo), nemožnost uplatnit slevy a odpočty v paušálním režimu a výši měsíčních plateb pro rok 2025 v jednotlivých pásmech. Pokud stále tápete, neváhejte se obrátit na svého daňového poradce.