Povinný audit prošel k 1. lednu 2026 zásadní proměnou. Novela Zákona o účetnictví (č. 316/2025 Sb.) změnila podmínky pro kategorizaci účetních jednotek a především zcela vyřadila malé účetní jednotky z okruhu firem podléhajících auditu ze zákona. V tomto článku vám podrobně vysvětlíme, co to audit je a pro koho je povinný, jaké podmínky aktuálně platí a jaké sankce hrozí, pokud povinnost zanedbáte.
Co je to audit a proč existuje
Účetní audit, někdy též označovaný jako finanční audit, statutární audit nebo zákonný audit, je nezávislé ověření účetní závěrky kvalifikovaným odborníkem – auditorem. Cílem auditu účetnictví je ověřit, zda účetní závěrka jako celek podává věrný a poctivý obraz finanční situace, výsledků hospodaření a peněžních toků účetní jednotky v souladu s českými právními předpisy.
Smyslem auditu účetní závěrky je především zvýšení důvěryhodnosti informací, které firma zveřejňuje – nejen pro finanční úřad, ale i pro obchodní partnery, investory nebo banky. Ti všichni se na auditované údaje spoléhají při svých rozhodnutích. Sekundárně pak audit působí preventivně proti vzniku chyb a podvodů v účetnictví, protože samotná přítomnost nezávislé kontroly motivuje management i účetní k vyšší pečlivosti.
V praxi rozlišujeme více typů auditů. Vedle auditu účetní závěrky existuje například vnitřní audit (prováděný zaměstnanci či specialistou kvůli zlepšení procesů ve firmě), audit forenzní (zaměřený na podezření z podvodů či zpronevěr) nebo audit IT systémů. V tomto článku se ale zaměříme výhradně na povinný audit účetní závěrky, který zákon označuje jako „ověření účetní závěrky auditorem“.
Právní rámec povinného auditu
Povinný audit je upraven dvěma klíčovými zákony, které spolu vzájemně souvisejí. Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, stanoví v § 20 okruh účetních jednotek, jejichž účetní závěrku musí ověřit auditor. Zákon č. 93/2009 Sb., o auditorech, pak upravuje pravidla pro výkon auditorské činnosti, určení auditora, smlouvu o povinném auditu i postavení Komory auditorů České republiky a Rady pro veřejný dohled nad auditem.
Auditoři při své práci nepostupují podle libovůle, ale podle závazných pravidel: Mezinárodních auditorských standardů (ISA), Etického kodexu Komory auditorů ČR a v případě subjektů veřejného zájmu rovněž podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014. To zaručuje, že audit prováděný v Plzni má stejnou metodickou kvalitu jako audit prováděný v Praze, nebo kdekoli jinde v Evropské unii.
Zásadní změnu do tohoto systému přinesl zákon č. 316/2025 Sb., vyhlášený ve Sbírce zákonů 2. září 2025, jehož většina ustanovení nabyla účinnosti 1. ledna 2026 (některá ustanovení o kategorizaci pak již 3. září 2025). Právě tato novela radikálně proměnila odpověď na otázku, kdy je povinný audit ze zákona nezbytný.
Kategorizace účetních jednotek prošla velkými změnami
Aby bylo možné určit, kdy je povinný audit nutný, je třeba nejprve pochopit, do jaké kategorie účetních jednotek vaše společnost spadá. Zákon o účetnictví v § 1b dělí účetní jednotky na čtyři kategorie podle tří kritérií: hodnoty aktiv, ročního úhrnu čistého obratu a průměrného přepočteného počtu zaměstnanců.
Limity účinné od 3. září 2025 jsou nastaveny takto:
- mikro účetní jednotka nepřekračuje aktiva 11 milionů Kč, obrat 22 milionů Kč a 10 zaměstnanců,
- malá účetní jednotka nepřekračuje aktiva 120 milionů Kč, obrat 240 milionů Kč a 50 zaměstnanců,
- střední účetní jednotka nepřekračuje aktiva 600 milionů Kč, obrat 1,2 miliardy Kč a 250 zaměstnanců,
- velká účetní jednotka překračuje alespoň dvě z hodnot stanovených pro střední účetní jednotku, a to ve dvou po sobě jdoucích účetních obdobích.
Povinný audit se týká také subjektů veřejného zájmu, typicky bank, pojišťoven, územních samosprávných celků atd. Ty mají povinnost auditu bez ohledu na kategorii.
Limity pro aktiva a obrat se oproti původnímu znění zákona zvýšily přibližně o 20 až 25 procent. Důvodem byla kumulovaná inflace v Evropské unii od roku 2013 a navazující evropská směrnice z prosince 2023, která členským státům uložila tyto hodnoty navýšit. Limit počtu zaměstnanců zůstal beze změny.
Kdy je povinný audit od roku 2026
Pojďme k jádru věci. Pro účetní období započatá od 1. ledna 2026 platí, že povinný audit účetnictví se vztahuje pouze na ty účetní jednotky, které překročí alespoň dvě ze tří následujících kritérií:
- hodnotu aktiv 120 mil. Kč (dříve 40 miml. Kč),
- roční úhrn čistého obratu 240 mil. Kč (dříve 80 mil. Kč),
- průměrný přepočtený počet zaměstnanců 50.
Co to znamená v praxi? Mikro a malé účetní jednotky, tedy většina českých společností s ručením omezeným, akciových společností, družstev a dalších obchodních korporací, povinný audit ze zákona o účetnictví od roku 2026 nemají. A to ani v případě, kdyby překročily dříve klíčové hodnoty 40 milionů Kč aktiv či 80 milionů Kč obratu, na které byly mnohé firmy roky zvyklé.
Cílem této změny bylo sjednotit podmínky pro různé právní formy (do konce roku 2025 platily přísnější limity pro akciové společnosti než pro s.r.o.), uvést českou úpravu do souladu s legislativou Evropské unie, která povinnost auditu malým podnikům neukládá, a snížit administrativní zátěž tisícům podnikatelů, kteří audit reálně nepotřebovali.
Kdo provádí povinný audit
Povinný audit může v České republice vykonávat výhradně statutární auditor zapsaný v seznamu vedeném Komorou auditorů České republiky, případně auditorská společnost rovněž zapsaná v tomto veřejném seznamu. Komora auditorů ČR plní roli samosprávné profesní organizace s povinným členstvím a zajišťuje kontrolu kvality, vzdělávání i etický dohled. Veřejný dohled nad výkonem auditorské činnosti pak vykonává Rada pro veřejný dohled nad auditem.
Auditor musí podle zákona č. 93/2009 Sb., o auditorech, postupovat při výkonu auditorské činnosti nezávisle, čestně a s náležitou odbornou péčí, řídit se auditorskými standardy a etickým kodexem a respektovat povinnost mlčenlivosti. Nestrannost je při výkonu auditorské činnosti velmi důležitá: auditor nesmí být ve střetu zájmů, nesmí mít na auditované společnosti finanční ani osobní vazbu a nesmí ověřovat výsledky práce, na které se sám podílel. Smyslem této úpravy je chránit důvěryhodnost auditorského výroku – auditor není vaším zástupcem ani spojencem před úřady, ale nezávislým odborníkem, jehož úkolem je objektivně posoudit, zda účetní závěrka podává věrný a poctivý obraz hospodaření vaší firmy.
Určení auditora a smlouva o povinném auditu
Zákon o auditorech v § 17 striktně stanoví, kdo a jak auditora vybírá. Auditora určuje nejvyšší orgán účetní jednotky. U společnosti s ručením omezeným i u akciové společnosti je to valná hromada. Pokud má společnost orgán dozorčí (typicky dozorčí radu), může v zákonem předvídaných případech určit auditora i ten, ale to je spíše výjimka.
S vybraným auditorem je třeba uzavřít smlouvu o povinném auditu. Případné odstoupení od smlouvy o povinném auditu je pak také regulováno: důvodem odstoupení nesmí být rozdílnost názorů na účetní řešení nebo auditorské postupy, ale pouze to, že auditor neprovádí audit v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy nebo etickým kodexem. Odstoupení je strana povinna oznámit Radě pro veřejný dohled nad auditem.
Typy výroků auditora
Výsledkem auditu je výrok, který může nabývat čtyř podob:
- Výrok bez výhrad je nejlepší možný výsledek. Účetní závěrka podle názoru auditora ve všech významných ohledech věrně a poctivě zobrazuje předmět účetnictví.
- Výrok s výhradou auditor vydá, pokud účetní závěrka podává věrný obraz s výjimkou určitých skutečností, které ve zprávě popíše. Nejde tedy automaticky o závažný problém, výhrada může vyjadřovat třeba jen nejistotu auditora ohledně dílčí oblasti.
- Záporný výrok znamená, že účetní závěrka jako celek nepodává věrný a poctivý obraz. Míra chyb či zkreslení je tak velká, že se na výkazy nelze spoléhat.
- Odmítnutí výroku auditor vyjádří tehdy, pokud byl ve své činnosti omezen do takové míry, že nezískal dostatečné a vhodné důkazní informace pro vyjádření výroku. Tato situace nastává typicky při nedostatečné součinnosti klienta.
Zpráva auditora může dále obsahovat tzv. zdůraznění skutečnosti, které upozorňuje na důležitou věc náležitě uvedenou v účetní závěrce, ale na samotný výrok nemá vliv.
Lhůta pro podání daňového přiznání u auditovaných firem
Povinnost auditu také v praxi prodlužuje lhůtu pro podání přiznání k dani z příjmů právnických osob. Standardně je tato lhůta tříměsíční – u kalendářního roku tedy do 1. dubna. Pokud má ale daňový subjekt zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, lhůta se automaticky prodlužuje na 6 měsíců po skončení zdaňovacího období (do 1. července u kalendářního roku). Pravidlo upravuje § 136 odst. 2 daňového řádu.
Tady je třeba dát pozor na jeden nepříjemný důsledek novely. Pokud vaše společnost od roku 2026 ztratí povinnost auditu (například proto, že je nově malou účetní jednotkou), automaticky ztrácí i prodlouženou lhůtu pro podání daňového přiznání. Pokud byste ji chtěli zachovat, musíte přiznání podat prostřednictvím daňového poradce nebo advokáta po uplynutí základní tříměsíční lhůty. Tím se lhůta opět prodlouží na šest měsíců.
Pozor: U dobrovolného (nepovinného) auditu se lhůta neprodlužuje. Pokud si tedy auditora najmete jen proto, abyste získali šest měsíců na daňové přiznání, je to zbytečné – prodloužená lhůta je vázána výhradně na zákonnou povinnost auditu.
Sankce za nesplnění povinnosti auditu
Co se stane, pokud má společnost ze zákona povinnost auditu, ale účetní závěrku auditorem ověřit nenechá? Půjde o správní delikt podle § 37a zákona o účetnictví. Finanční úřad může uložit pokutu až do výše 3 % celkové hodnoty aktiv. U firmy s aktivy ve výši například 200 milionů Kč to teoreticky znamená pokutu až 6 milionů Kč.
Vedle pokut podle zákona o účetnictví hrozí i sankce dle jiných zákonů: rejstříkový soud může uložit pořádkovou pokutu až 100 000 Kč podle zákona o veřejných rejstřících za nezveřejnění účetní závěrky a v krajních případech může jít dokonce o trestný čin zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění podle § 254 trestního zákoníku.
Dobrovolný audit: Kdy se vyplatí?
Pravidla průběhu auditu, určení auditora i smlouvy se i pro dobrovolný audit řídí zákonem o auditorech, takže celý proces probíhá metodicky stejně jako u auditu povinného. Rozdíl je pouze v tom, že o jeho provedení rozhodne firma sama (typicky valná hromada) a že nemá vliv na lhůtu pro podání daňového přiznání.
I když vám zákon povinný audit neukládá, můžete si účetní závěrku nechat ověřit auditorem dobrovolně. Důvodů je celá řada. Banky často ověřenou účetní závěrku vyžadují při žádosti o úvěr nad určitou výši; podobně postupují leasingové společnosti. Zahraniční vlastníci či mateřské společnosti ve skupině obvykle audit požadují u všech dceřiných firem, aby mohli spolehlivě sestavit konsolidovanou závěrku. Investoři zvažující vstup do vaší firmy budou auditovanou závěrku považovat za standard a v některých oborech (technologické firmy, zahraniční kapitál) je audit dokonce považován za konkurenční výhodu.
Audit tak nemusí být pouze administrativním strašákem, ale v některých případech může být i přínosem. Pomůže vám ve vyjednávání s bankami či investory nebo dokáže rozkrýt problémy v interních procesech společnosti.
Často kladené dotazy k povinnému auditu
Co je to audit účetní závěrky?
Audit účetní závěrky je nezávislé ověření účetních výkazů auditorem v rozsahu dostatečném pro vyslovení odborného názoru, zda účetní závěrka podává věrný a poctivý obraz finanční situace a hospodaření účetní jednotky v souladu s právními předpisy.
Kdy je povinný audit od roku 2026?
Povinný audit účetní závěrky se od roku 2026 vztahuje pouze na velké a střední účetní jednotky a dále na účetní jednotky, kterým povinnost ukládá zvláštní právní předpis. Mikro a malé účetní jednotky povinnému auditu ze zákona o účetnictví nepodléhají.
Jaké jsou povinný audit podmínky pro s.r.o. v roce 2026?
Povinnost auditu vzniká, pokud se s.r.o. zařadí do kategorie střední účetní jednotky, tedy ve dvou po sobě jdoucích účetních obdobích překročí alespoň dvě ze tří hodnot: aktiva 120 milionů Kč, obrat 240 milionů Kč nebo 50 zaměstnanců.
Kdo určuje auditora ve společnosti s ručením omezeným?
Auditora určuje nejvyšší orgán společnosti, kterým je u s.r.o. i a.s. valná hromada. Společnost pak musí uzavřít smlouvu o povinném auditu pouze s tímto určeným auditorem.
Jaká je sankce za nesplnění povinnosti auditu?
Finanční úřad může uložit pokutu až do výše 3 % celkové hodnoty aktiv celkem za neověření účetní závěrky auditorem, ač jde o zákonnou povinnost.
Prodlužuje povinný audit lhůtu pro podání daňového přiznání?
Ano. Účetní jednotky se zákonnou povinností auditu mají lhůtu pro podání přiznání k dani z příjmů právnických osob automaticky prodlouženou na 6 měsíců po skončení zdaňovacího období. U dobrovolného auditu se lhůta neprodlužuje.
Mohu si nechat udělat audit dobrovolně?
Ano. I účetní jednotky, na které se povinný audit nevztahuje, si mohou nechat účetní závěrku ověřit auditorem dobrovolně – typicky kvůli požadavkům banky, investora, mateřské společnosti nebo na základě smluvního ujednání. Pravidla průběhu auditu jsou stejná jako u auditu povinného, ale lhůta pro podání daňového přiznání se v tomto případě neprodlužuje.