Vypořádací podíl
Vypořádací podíl je majetkové právo bývalého společníka (nebo člena družstva) na plnění při zániku jeho účasti ve společnosti za jejího trvání, a to jinak než převodem podílu či udělením příklepu v dražbě. Ve společnosti s ručením omezeným vyplývá úprava zejména ze zákona o obchodních korporacích. Nárok vzniká ke dni zániku účasti a představuje spravedlivé vyrovnání za ztrátu podílu na majetku společnosti.
Nárok na vypořádací podíl společníkovi vzniká nejčastěji v těchto situacích:
- písemná dohoda společníků o ukončení účasti společníka s úředně ověřenými podpisy všech společníků
- jednostranné vystoupení společníka po rozhodnutí valné hromady, pokud společník hlasoval proti uložení příplatkové povinnosti, prodloužení trvání společnosti založené na dobu určitou nebo změně převažující povahy podnikání,
- vyloučení společníka pro zvlášť závažné porušení povinností (po předchozí výzvě k nápravě a písemném upozornění na možnost vyloučení) prostřednictvím návrhu podaného k soudu,
- vyloučení společníka rozhodnutím valné hromady pro nesplnění vkladové povinnosti,
- zánik účasti z důvodů spojených s exekucí nebo úpadkem společníka,
- zrušení účasti společníka (i dědice) soudem na žádost.
Zanikne‑li účast společníka výše zmíněnými způsoby, vzniká tzv. uvolněný podíl. Společnost se ale nestává jeho vlastníkem, je pouze zmocněncem, který má povinnost uvolněný podíl v co nejkratší době, nejpozději do tří měsíců, prodat za přiměřenou cenu, přičemž zbývající společníci mají předkupní právo. Jestliže se uvolněný podíl podaří prodat, výše vypořádacího podílu se rovná výtěžku z prodeje po odečtení účelně vynaložených nákladů a po započtení pohledávek společnosti vůči odcházejícímu společníkovi. Pokud se uvolněný podíl ve stanovené lhůtě prodat nepodaří, určí se vypořádací podíl jiným způsobem – základnou pro výpočet je vlastní kapitál společnosti zjištěný z mezitímní, řádné nebo mimořádné účetní závěrky sestavené ke dni zániku účasti společníka v obchodní korporaci.
Vypořádací podíl se obvykle vyplácí v penězích, ale dohodou mezi společníky či stanovením ve společenské smlouvě lze určit i nepeněžitou podobu. Daňově jde u společníka o příjem, z něhož se uplatní srážková daň. Základem srážkové daně je rozdíl mezi vypořádacím podílem a nabývací cenou podílu (typicky pořizovací cena nebo splacený vklad včetně vedlejších pořizovacích nákladů), po zaokrouhlení na celé tisíce korun dolů, sazba srážkové daně je pak 15 %. Společnost má povinnost tuto daň srazit a odvést správci daně současně s vyplacením vypořádacího podílu.
Vypořádací podíl je tedy zákonné finanční vyrovnání mezi společností a společníkem, jehož účast ve společnosti zaniká. Podle zákona o obchodních korporacích se jeho výše určí buď jako podíl na vlastním kapitálu (případně s ohledem na reálnou hodnotu majetku) nebo jako čistý výtěžek z prodeje uvolněného podílu. Pravidla pro vyplacení i zdanění stanoví zákon o obchodních korporacích a zákon o daních z příjmů.
