Fyzická osoba
Fyzická osoba označuje jednotlivce, tedy člověka, jako subjekt práv a povinností. Fyzická osoba má právní osobnost, což znamená, že je od narození až do své smrti nositelem práv a povinností, může vstupovat do právních vztahů a jednat svým jménem. V právním prostředí se fyzické osoby odlišují od právnických osob, které jsou kolektivními subjekty, tj. například obchodní společnosti, spolky, nadace apod.
Charakteristiky fyzické osoby
Fyzická osoba má několik klíčových charakteristik, které ji definují. Mezi ty nejdůležitější charakteristiky patří:
- Právní subjektivita – každý člověk získává právní subjektivitu v okamžiku svého narození. Fyzická osoba má právo jednat a vystupovat v právních vztazích, vlastnit majetek, uzavírat smlouvy, podávat žaloby nebo být žalována. Tato právní osobnost zaniká smrtí člověka.
- Svéprávnost – fyzická osoba nabývá plné svéprávnosti, tedy schopnosti samostatně jednat a právně se zavazovat, obvykle dosažením plnoletosti, v ČR tedy dosažením věku 18 let. Do této doby za osobu rozhodují její zákonní zástupci, nejčastěji rodiče. Svéprávnost lze omezit například kvůli duševní nemoci nebo jiným zdravotním problémům, které omezují schopnost osoby jednat samostatně.
- Občanská práva a povinnosti – fyzická osoba má podle zákona řadu práv a povinností. Patří sem například právo na ochranu osobnosti, právo na majetek nebo právo na svobodu projevu. Mezi povinnosti pak patří dodržování zákonů, placení daní nebo například podřízení se soudním rozhodnutím.
- Podnikání fyzických osob – fyzická osoba může vykonávat podnikatelskou činnost na základě živnostenského oprávnění nebo podle jiných zákonů, které regulují podnikání. Pokud fyzická osoba podniká, často se označuje jako OSVČ (osoba samostatně výdělečně činná). Taková osoba má specifické povinnosti v oblasti účetnictví, daní, sociálního a zdravotního pojištění.
- Daňové povinnosti fyzické osoby – fyzická osoba má povinnost platit daně z příjmu, pokud dosahuje příjmů, které podléhají zdanění (například ze zaměstnání, podnikání nebo z pronájmu majetku). Daňové povinnosti se liší v závislosti na druhu a výši příjmů.
Práva fyzických osob
Fyzické osoby mají širokou škálu práv, která jsou garantována státem a mezinárodními úmluvami. Mezi základní práva patří:
- právo na život a ochranu zdraví – každý člověk má právo na ochranu svého života a zdraví, včetně práva na zdravotní péči,
- právo na majetek – fyzická osoba má právo vlastnit a disponovat majetkem, může nabývat majetek koupí, darováním, dědictvím atd,
- právo na ochranu osobnosti – každý člověk má právo na ochranu své cti, důstojnosti a soukromí, nikdo nesmí neoprávněně zasahovat do osobního života jiného člověka,
- právo na svobodu pohybu a pobytu – fyzická osoba má právo volně se pohybovat a zdržovat na území státu nebo ho opustit,
- právo na soudní ochranu – každý člověk má právo domáhat se ochrany svých práv u soudu.
Povinnosti fyzické osoby
Kromě práv mají fyzické osoby také povinnosti, které musí dodržovat:
- dodržování právních předpisů – fyzická osoba musí jednat v souladu s platnými zákony, ať už jde o dodržování dopravních předpisů nebo respektování vlastnických práv jiných osob,
- plnění daňových povinností – fyzické osoby, které mají příjmy, podléhají dani z příjmů a mají povinnost platit daně,
- účast na sociálním a zdravotním pojištění – každá fyzická osoba, která je zaměstnána nebo podniká, je povinna platit příspěvky na sociální a zdravotní pojištění.
Fyzická osoba vs. právnická osoba
Jedním z klíčových rozdílů mezi fyzickou osobou a právnickou osobou je, že zatímco fyzická osoba je jednotlivcem, právnická osoba představuje subjekt vytvořený lidmi, například obchodní společnost. Právnické osoby jsou v právním řádu samostatnými subjekty a mají své vlastní právní postavení oddělené od svých zakladatelů.
Pokud se fyzická osoba rozhodne podnikat, ručí celým svým majetkem. Další rozdíly najdeme v daňových povinnostech. Fyzické osoby, podnikající i nepodnikající, platí 15% daň z příjmů. U právnických osob je daň vyšší, aktuálně 21 %.