Vedete účetnictví? Pak byste měli rozhodně vědět, do které z kategorií vaše společnost spadá a jaké povinnosti vám z toho vyplývají. Na následujících řádcích si postupně probereme, co to vlastně účetní jednotka je, jaké členění ÚJ existuje a co to pro vás znamená v praxi.

Co je to účetní jednotka?
Účetní jednotka je základní pojem v účetnictví, který označuje subjekt, jenž je povinen vést účetnictví podle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví. Podle § 1 tohoto zákona jsou účetními jednotkami zejména:
- právnické osoby se sídlem na území České republiky,
- zahraniční právnické, které jsou povinny vést účetnictví, pokud na území České republiky podnikají nebo provozují jinou činnost podle zvláštních právních předpisů,
- organizační složky státu,
- fyzické osoby zapsané v obchodním rejstříku,
- fyzické osoby, které dosáhly obratu přesahujícího 25 milionů Kč za předchozí kalendářní rok,
- fyzické osoby, které se rozhodly vést účetnictví dobrovolně,
- svěřenské a investiční fondy,
- další subjekty stanovené zákonem.
Účetní jednotka je tedy každý subjekt, který má zákonnou povinnost vést účetnictví, a to bez ohledu na právní formu nebo velikost. Tato povinnost je zásadní pro transparentnost podnikání a správné stanovení daňové povinnosti.
K čemu slouží kategorizace účetních jednotek
Klasifikace účetních jednotek a pravidla z ní vyplývající jsou stanoveny zákonem o účetnictví (ZoÚ) a prováděcí vyhláškou č. 500/2002 Sb. Zařazení společnosti do konkrétní kategorie určuje, v jakém rozsahu je povinna vést účetnictví a jaké další povinnosti musí plnit.
Mezi tyto povinnosti patří zejména tvorba a zveřejnění účetní závěrky ve stanoveném rozsahu, povinnost auditu účetní závěrky, sepsání výroční zprávy a sestavení přehledu o peněžních tocích (cash flow) a přehledu o změnách vlastního kapitálu. Zatímco velké korporace mají například povinnost sestavovat výroční zprávu, drobných podnikatelů se to zpravidla netýká.

Jak se kategorie účetní jednotky určuje
Od 1. 1. 2016 nabyla v České republice účinnosti novela zákona o účetnictví, která zavedla čtyři kategorie účetních jednotek: mikro, malé, střední a velké. Toto členění je v souladu s evropskou směrnicí 2013/34/EU a jejím cílem je zjednodušit administrativní zátěž menších podniků a zároveň zajistit dostatečnou transparentnost u větších subjektů.
Kritéria pro zařazení do kategorie jsou:
- Aktiva (v netto hodnotě)
- Čistý obrat
- Průměrný počet zaměstnanců
Zařazení do kategorie se provádí na základě údajů za dvě po sobě jdoucí účetní období a vyhodnocuje se zpravidla k rozvahovému dni. Pokud účetní jednotka překročí nebo naopak klesne pod dvě ze tří uvedených kritérií, změní se od počátku následujícího období její kategorie.
Příklad z praxe: Společnost ABC, s.r.o. zahájila svou činnost v roce 2022 jako mikro účetní jednotka. V roce 2022 nepřekročila žádné z kritérií. V průběhu roku 2023 však firma zaznamenala výrazný růst a k 31. 12. 2023 vykázala aktiva 12 mil. Kč, roční úhrn čistého obratu 21 mil. Kč a průměrný přepočtený počet zaměstnanců 8, čímž překročila dva ze tří limitů stanovených pro mikro účetní jednotku. Pokud tyto hodnoty překročí i k 31. 12. 2024, stane se od 1. 1. 2025 malou účetní jednotkou.
Přehled kategorií účetních jednotek a jejich povinností
Nyní si představíme jednotlivé kategorie účetních jednotek – mikro, malou, střední a velkou – a podrobně si vysvětlíme, jaké konkrétní povinnosti z jejich zařazení vyplývají. Tento přehled vám pomůže lépe se zorientovat v účetní legislativě a zajistit, že vaše firma bude vždy plnit všechny své zákonné povinnosti.
Mikro účetní jednotka
- Aktiva: do 9 000 000 Kč
- Čistý obrat: do 18 000 000 Kč
- Průměrný počet zaměstnanců: do 10
Mikro účetní jednotky mají nejmenší administrativní zátěž. Nepodléhají povinnému auditu a mohou sestavit účetní závěrku ve zkráceném rozsahu. Také nejsou povinny zveřejnit výkaz zisku a ztráty ani sestavovat přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu.
Malá účetní jednotka
- Aktiva: do 100 000 000 Kč
- Čistý obrat: do 200 000 000 Kč
- Průměrný počet zaměstnanců: do 50
Malé účetní jednotky stále mohou využívat řadu zjednodušení, ale v některých případech již mají povinnost auditu. Posuzují se zde tři limity:
- celková hodnota aktiv min. 40 mil. Kč,
- roční úhrn čistého obratu min. 80 mil. Kč,
- průměrný počet zaměstnanců min. 50.
Povinnost auditu se dále určuje v závislosti na typu účetní jednotky. Akciové společnosti a svěřenské fondy, které některý z limitů dvakrát po sobě překročí, jsou povinny nechat svou účetní závěrku ověřit auditorem. Pro ostatní malé ÚJ platí mírnější pravidla – audit účetní závěrky je povinný, pokud dvakrát po sobě splní minimálně dvě z uvedených kritérií.
Pokud malá účetní jednotka nemá povinnost auditu, může sestavit účetní závěrku ve zkráceném rozsahu a nemusí zveřejnit výkaz zisku a ztráty ani sestavovat přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu. Naopak auditovaná malá ÚJ sestavuje závěrku v plném rozsahu a musí připravit výroční zprávu.
Střední účetní jednotka
- Aktiva: do 500 000 000 Kč
- Čistý obrat: do 1 000 000 000 Kč
- Průměrný počet zaměstnanců: do 250
Střední účetní jednotky již podléhají přísnějším pravidlům včetně povinnosti auditu. Sestavují účetní závěrku v plném rozsahu a zveřejňují výroční zprávu. Také jsou povinny sestavit přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu.
Velká účetní jednotka
- Aktiva: nad 500 000 000 Kč
- Čistý obrat: nad 1 000 000 000 Kč
- Průměrný počet zaměstnanců: nad 250
Velké účetní jednotky, stejně jako ty střední, mají povinnost auditu, sestavují účetní závěrku v plném rozsahu a zveřejňují výroční zprávu. Stejně tak jsou povinny sestavit přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu.

Shrnuli jsme ji, jak moc důležitá je informovanost o zařazení firmy do správné kategorie. Překročení stanovených limitů totiž znamená nejen změnu kategorie účetní jednotky, ale také nové povinnosti – například širší rozsah účetní závěrky nebo povinnost sestavovat další výkazy. Pravidelnou kontrolou hlavních kritérií předejdete případným sankcím za nesplnění zákonných požadavků.