Švarcsystém
Švarcsystém je v českém podnikatelském prostředí stále aktuálním tématem, které vyvolává mnoho otázek a nejasností. Jedná se o nelegální formu zaměstnávání, kdy zaměstnavatel spolupracuje s osobou samostatně výdělečně činnou (OSVČ) způsobem, který ve skutečnosti naplňuje znaky závislé práce. Tento systém dostal své jméno podle podnikatele Miroslava Švarce, který jej v 90. letech masivně využíval ve svém stavebním podniku.
Definice a hlavní znaky švarcsystému
Podstata problému spočívá v tom, že se zaměstnavatel snaží ušetřit na odvodech a dalších zákonných povinnostech tím, že formálně spolupracuje s „nezávislými podnikateli“, kteří jsou ale ve skutečnosti v pozici běžných zaměstnanců. Tito živnostníci pracují výhradně pro jednoho „klienta“, používají jeho vybavení, pracují v jeho prostorách a jsou mu přímo podřízeni. To vše jsou jasné znaky závislé práce, která by měla být vykonávána v rámci pracovního poměru.
Švarcsystém lze rozpoznat podle několika charakteristických znaků, které společně vytvářejí obraz zastřeného pracovněprávního vztahu. Základním ukazatelem je výhradní vztah s jedním „klientem“, kdy OSVČ pracuje pouze pro jednu firmu, má zakázáno spolupracovat s konkurencí a jejich spolupráce má dlouhodobý a pravidelný charakter.
Významným znakem je také vztah podřízenosti a závislosti. OSVČ musí dodržovat pokyny nadřízeného, účastnit se firemních porad, řídit se interními předpisy a dokonce žádat o schválení dovolené. Tento způsob řízení je typický pro zaměstnanecký poměr, nikoliv pro vztah dvou nezávislých podnikatelských subjektů.
Další často se objevující charakteristikou je vystupování jménem zaměstnavatele. OSVČ vystupuje pod hlavičkou firmy, používá firemní e-mailovou adresu a vizitky. Navenek tedy nepůsobí jako nezávislý podnikatel, ale jako součást firemní struktury.
Pevně stanovená pracovní doba je dalším typickým znakem švarcsystému. Živnostník má určený začátek a konec pracovní doby, musí být fyzicky přítomen na pracovišti a evidovat svou docházku. V některých případech dokonce pracuje ve směnném provozu, což je v přímém rozporu s podstatou nezávislého podnikání.
Charakteristické je také využívání firemního vybavení. OSVČ pracuje s vybavením, které patří zaměstnavateli – používá firemní počítač, software, pracovní pomůcky nebo služební vozidlo. Práce obvykle probíhá v sídle zaměstnavatele, kde má živnostník přidělené své pracovní místo, kancelář nebo stůl a využívá firemní zázemí.
Systém odměňování ve švarcsystému často kopíruje zaměstnanecký model. OSVČ fakturuje pravidelně každý měsíc stejnou částku, případně má stanovenu hodinovou sazbu. Výše odměny není závislá na skutečných výsledcích práce a někdy jsou propláceny i přesčasy, což je opět typické pro pracovněprávní vztah.
Ve švarcsystému také chybí skutečné podnikatelské riziko. OSVČ nenese odpovědnost za výsledky své práce, ta leží na „klientovi“. Živnostník nemá vlastní významné investice do podnikání ani specifické know-how. Místo toho je vázán povinností mlčenlivosti, zákazem konkurence a očekává se od něj dlouhodobá loajalita k firmě.
Čím více těchto znaků se ve vztahu mezi OSVČ a firmou objevuje, tím větší je pravděpodobnost, že se jedná o švarcsystém. Je důležité si uvědomit, že pro posouzení není rozhodující formální označení vztahu, ale jeho skutečný obsah a způsob realizace.
Kontroly a důsledky odhalení švarcsystému
Zastírání pracovněprávního vztahu tímto způsobem je v českém podnikatelském prostředí stále aktuálním tématem. Přestože je švarcsystém nelegální již od roku 2012, mnoho firem stále balancuje na hraně zákona. Pojďme se podívat na to, jak probíhají kontroly a jaké sankce hrozí při odhalení této praktiky.
Kontroly švarcsystému provádí především Státní úřad inspekce práce a finanční úřad. Inspektoři se zaměřují zejména na způsob organizace práce, pracovní podmínky, používání pracovních prostředků zaměstnavatele, pravidelnost a výši odměňování a existenci výhradního vztahu mezi společnostmi. Při kontrolách působí velmi podezřele následující znaky: pravidelné měsíční faktury ve stejné výši, výhradní spolupráce s jedním objednatelem, pevná pracovní doba, využívání vybavení objednatele a podřízenost vůči objednateli.
V případě kontroly je důležité mít připravenou veškerou dokumentaci, včetně smluv o spolupráci, faktur a dokladů o samostatné činnosti dodavatele. Zároveň je třeba dbát na formální stránku vztahu – dodavatel by měl mít více odběratelů, samostatně si organizovat práci a používat vlastní prostředky.
Švarcsystém představuje významné riziko pro české podnikatele, proto při jeho odhalení hrozí významné finanční postihy. Pokuta pro právnickou osobu může dosáhnout až 10 000 000 Kč, pro fyzickou osobu až 100 000 Kč. Navíc hrozí doměření daní a odvodů zpětně včetně penále z dlužných částek. Důsledky odhalení švarcsystému tak mohou být pro firmu likvidační, proto je důležité věnovat pozornost správnému nastavení obchodních vztahů. Pokud si nejste jisti charakterem vaší spolupráce, doporučujeme konzultaci s odborníkem na pracovní právo.
Jak se švarcsystému vyhnout
Existuje několik způsobů, jak se švarcsystému vyhnout. Základem je správné nastavení obchodního vztahu. OSVČ by měla mít více klientů, používat vlastní pracovní prostředky a sama si organizovat práci. Důležité je také mít správně nastavenou smlouvu o spolupráci, která jasně definuje obchodní vztah a neobsahuje prvky pracovněprávního vztahu.
Pro firmy, které chtějí spolupracovat s externisty, existují legální alternativy. Mohou využít klasický pracovní poměr, dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr nebo skutečnou B2B spolupráci. Každá z těchto forem má své výhody i nevýhody a je třeba pečlivě zvážit, která nejlépe odpovídá potřebám konkrétní situace.
V současné době, kdy se trh práce dynamicky mění a vznikají nové formy spolupráce, je důležité věnovat právnímu rámci zvýšenou pozornost. švarcsystém může být na první pohled lákavý kvůli zdánlivé finanční výhodnosti, ale dlouhodobě představuje významné riziko pro všechny zúčastněné strany.
