Zveřejnění účetní závěrky je zákonnou povinností, za jejíž nesplnění vás může čekat vysoká pokuta. Přesto ji ale dosud značná část těch, kterých se týká, neplní. Kdo musí účetní závěrku a související dokumenty zveřejňovat, v jakém rozsahu, kde a do kdy, jaké existují výjimky a jaké hrozí sankce při porušení?
Kdo má povinnost zveřejnit účetní závěrku
Povinnost zveřejnit účetní závěrku v ČR upravuje zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. Tato povinnost se dle tohoto zákona týká účetních jednotek, které jsou zapsány ve veřejném rejstříku, nebo těch, kterým tuto povinnost ukládá zvláštní právní předpis.
Veřejným rejstříkem se rozumí obchodní rejstřík, rejstřík obecně prospěšných společností, spolkový rejstřík a další. Povinnost se tak kromě obchodních korporací a družstev vztahuje i na SVJ, nadace či spolky.
Které dokumenty musíte zveřejnit a v jakém rozsahu
Rozsah zveřejnění účetní závěrky závisí na kategorii (resp. velikosti) účetní jednotky a na tom, zda má zákonnou povinnost auditu. Mikro a malé účetní jednotky obvykle sestavují závěrku pouze ve zkráceném rozsahu, tedy rozvahu a přílohu k účetní závěrce. Střední a velké účetní jednotky pak závěrku zveřejňují v plném rozsahu, který zahrnuje rozvahu, výkaz zisků a ztrát, přílohu k účetní závěrce, přehled o cash flow a přehled o změnách vlastního kapitálu. Pokud má účetní jednotka povinnost auditu, zveřejňuje závěrku i výroční zprávu v plném rozsahu, a to v rozsahu, v jakém byly ověřeny auditorem (§ 21a zákona o účetnictví a navazující ustanovení).
Pokud je účetní jednotka součástí konsolidačního celku, vstupují do hry zvláštní pravidla pro konsolidovanou účetní závěrku a konsolidovanou výroční zprávu (§ 22 a navazující). V určitých případech se povinnost vyhotovit či zveřejnit konsolidovanou závěrku neuplatní, pokud jsou splněny konkrétní zákonné podmínky výjimek.
Výroční zpráva je povinná zejména u účetních jednotek s povinným auditem. Obsahuje ucelené, vyvážené a komplexní informace o vývoji výkonu, činnosti a hospodářské situaci účetní jednotky za uplynulé období, včetně finančních i nefinančních informací podle zákona (§ 21, § 21a a související).
Jak a kde zveřejnit účetní závěrku
Zveřejněním účetní závěrky se rozumí její uložení do sbírky listin veřejného rejstříku, kterou vede rejstříkový soud. Účetní jednotka jednoduše zašle účetní závěrku ve formátu PDF na příslušný rejstříkový soud s žádostí o její uložení do sbírky listin, a to jedním z následujících způsobů:
- datovou schránkou,
- e-mailem se zaručeným elektronickým podpisem,
- elektronickým podáním na webu or.justice.cz,
- prostřednictvím webové aplikace ePodatelna,
- přes správce daně – při podání daňového přiznání vyplníte přílohu Žádost o předání účetní závěrky do sbírky listin veřejného rejstříku,
- na technických nosičích dat CD-R, CD-RW, DVD-R, DVD+R, DVD-RW, DVD+RW, což je dnes ale již raritou.
Rejstříkových soudů, kam můžete svou žádost o uložení do sbírky listin zaslat, je celkem 7:
- Městský soud v Praze
- Krajský soud v Českých Budějovicích
- Krajský soud v Plzni
- Krajský soud v Ústí nad Labem a jeho pobočka v Liberci
- Krajský soud v Hradci Králové a jeho pobočka v Pardubicích
- Krajský soud v Brně
- Krajský soud v Ostravě + pobočka v Olomouci
Tip: Chcete zveřejnit účetní závěrku snadno a bez zbytečného zdržování? Odešlete ji přes datovou schránku.
Termín zveřejnění účetní závěrky
Základní princip vychází z návaznosti na rozvahový den a proces schvalování účetní závěrky nejvyšším orgánem společnosti. Obecně se uložení do sbírky listin provádí bez zbytečného odkladu.
Konkrétně ale účetní jednotka musí závěrku zveřejnit do 30 dnů od jejího schválení příslušným orgánem (např. valnou hromadou) a v případě auditovaných společností po ověření auditorem, nejpozději však do 12 měsíců od rozvahového dne, a to bez ohledu na to, zda k jejímu schválení skutečně došlo. Auditované společnosti společně s účetní závěrkou a výroční zprávou také zprávu auditora.
Sankce za nezveřejnění účetní závěrky
Zanedbání povinnosti zveřejnit účetní závěrku se rozhodně nevyplácí. Pokud dokumenty do Sbírky listin nedoručíte včas, vystavujete se riziku postihů ze strany dvou různých institucí na základě dvou odlišných zákonů.
Podle § 37a odst. 4 písm. b) ZoÚ se jedná o přesupek, za který vám může finanční úřad uložit pokutu až do výše 3 % celkové hodnoty čistých aktiv.
Na plnění této povinnosti ale dohlížejí i rejstříkové soudy na základě Zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob (ZVR). Pokud vás rejstříkový soud vyzve k nápravě a vy ve stanovené lhůtě 1 měsíce chybějící účetní závěrku nepředložíte, hrozí vám pokuta až do výše 100 000 Kč.
Při opakovaném nebo dlouhodobém porušování této povinnosti pak může rejstříkový soud na základě § 105a ZVR i bez návrhu zahájit řízení o zrušení společnosti s likvidací. O zrušení obchodní korporace může soud rozhodnout nejdříve po uplynutí 1 roku ode dne zápisu o zahájení zrušení do veřejného rejstříku.
Nezveřejnění závěrky může být navíc považováno za porušení péče řádného hospodáře. Pro členy statutárního orgánu to může v krajním případě mít i trestněprávní důsledky, případně jim vznikne povinnost uhradit vzniklou škodu z vlastních prostředků.